S tím, jak stavební materiály během půl roku zdražily o desítky až stovky procent, se narušily pojišťovací výpočty. Pojistka domu či chalupy přitom má nemovitost krýt tak, že pokud dojde k totálnímu zničení, je z ní možné postavit víceméně totožný objekt.

Má-li klient pojistný limit na velký rodinný dům tři miliony korun, loni mu to ještě mohlo stačit, ale dnes už si s ním sotva vystačí. Navíc mu hrozí krácení výplat pojistek i u menších škod.

„Klienti se více než kdy předtím ptají na výluky z pojištění, tedy zda tornádo patří do krytých rizik z větru, a zároveň si navyšují pojistné limity kvůli drahým stavebním materiálům,“ potvrdil Právu specialista Kooperativy Marian Skrip.

Podpojištění u rodinných domů nebo rekreačních objektů znamená, že nemovitost je sice pojištěna, ale na nižší částku, než je její hodnota, respektive hodnota, za kterou by bylo možné v případě vzniku totální škody odstranit ruiny a vystavět obdobnou nemovitost znovu. V takovém případě mohou pojišťovny krátit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě nemovitosti.

Pro ukázku uveďme příklad domu, jehož reálná hodnota je nyní pět milionů korun, ale pojistná částka ve smlouvě je nastavena pouze na dva a půl milionu. Po požáru vznikne na nemovitosti škoda ve výši 400 tisíc korun, pojišťovna by ale dle občanského zákoníku nemusela vyplatit celou částku, plnění by velmi pravděpodobně krátila pouze na 200 tisíc korun.

Pojišťovny sice uplatňují v případě výkyvů na trhu pro vznik podpojištění určitou toleranci, zpravidla do 15 procent, ale nynější zdražování materiálů toto rozpětí v naprosté většině případů přesahuje. V případě vzniku škody je tak pravděpodobné, že by majitelé museli část oprav zaplatit ze svého.

Především ti, kdo mají sjednány starší pojistky, by si tak měli nechat smlouvu aktualizovat. Obecně se to doporučuje udělat jednou za tři roky nebo po každé větší stavební úpravě či rekonstrukci.

Pozor u hypoték

Podpojištění hrozí významně také nemovitostem, které jejich majitelé kupovali s pomocí hypotéky a zvolili jen pojistku s minimální pojistnou částkou, typicky ve výši poskytnutého úvěru, kterou požadovala banka. Pojistná částka by ale měla být sjednána na celou hodnotu nemovitosti, nejen do výše poskytnutého úvěru.

Řešením, jak vzniku podpojištění zabránit a nemuset se o to starat, je zvolení pojistky s indexací. Je pak na pojišťovně, aby hlídala vývoj cen na stavebním trhu a pojistnou částku úměrně tomu upravovala.

„Některé pojišťovny tak činí skokově – nárůst cen do pojistky promítnou třeba jednou za několik let a klienti jsou pak překvapeni z náhlého nárůstu ceny pojištění,“ upozornil Aleš Zeman z Broker Trust.

Dotace se rozšíří i na rekreační objekty

O příspěvky na výměny kotlů, oken, zateplení, zachytávání dešťové vody i fotovoltaiku v programu Nová zelená úsporám budou moci od října nově žádat i chataři a chalupáři. Podmínkou ale je trvalý pobyt v objektu.

Dotace může pokrýt až polovinu oprávněných nákladů. Za více řešení žadateli budou přičítány bonusy.

O dotace mohou nově žádat rovněž bytové domy mimo Prahu. Další novinkou je sloučení Nové zelené úsporám s dalším programem ministerstva životního prostředí Dešťovkou, která je zaměřena na hospodaření s dešťovou vodou.

Cíl kompletní rekonstrukce

„Cílem je zahrnout dotace pro úsporné bydlení pod jeden program. V rámci jedné žádosti bude moci žadatel zkombinovat různá opatření od zateplení přes výměnu kotle, instalaci fotovoltaiky až po pořízení nádrže na dešťovou vodu,“ prohlásil ministr Richard Brabec (ANO).

„Vyřízení dotace se tím výrazně zjednoduší a urychlí. Za kombinaci více opatření bude možné navíc získat zajímavé bonusy,“ dodal Brabec.

Pro strukturálně postižené regiony Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje navíc dotační program poskytne desetiprocentní zvýhodnění. Majitelé rodinných domů za každou kombinaci získají navrch 10 tisíc, bytové domy 20 tisíc korun. Bonusy se mohou sčítat.

„Cílem je motivovat žadatele, aby dělali kompletní rekonstrukce. Celkem tak mohou domácnosti na bonusech získat více než 90 tisíc korun, a majitelé bytových domů dokonce více než 120 tisíc korun,“ vysvětlil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který bude administraci programu zajišťovat.

Podání žádosti i všech potřebných dokumentů bude probíhat online přes. Elektronicky bude probíhat i následná komunikace se SFŽP.

Příjem žádostí bude spuštěn v říjnu a do té doby bude možné žádosti podávat ve stávajícím programu.

O prostředky mohou žádat majitelé a stavebníci rodinných a bytových domů, společenství vlastníků a pověření vlastníci bytových jednotek, bytová družstva, obce a města vlastnící rodinný či bytový dům, nabyvatelé bytových jednotek nebo rodinných domů, developeři a podnikatelské subjekty a osoby, kterým svědčí právo stavby.

Finanční poradna: Vlastník stromu za něj zodpovídá, i když ho nezasadil

Vlastník stromů, které větvemi či kořeny zasahují na sousední pozemek, se musí postarat o to, aby souseda neobtěžovaly. Argumentovat tím, že on stromy nezasadil a pozemek i s nimi již koupil, není možné.

Na redakci se s žádostí o radu obrátil čtenář, který řeší problém se sousedem, vlastníkem pozemku se vzrostlými stromy.

„Jsem majitelem rodinného domu se zahradou, který jsem zdědil po rodičích. Jeden ze sousedů v době, kdy oni ještě nemovitost vlastnili, zasadil na hranici pozemku sousedícího s naší zahradou několik stromů. Ty za desítky let vyrostly do značných rozměrů. V souvislosti s extrémními povětrnostními podmínkami se bojím, aby tyto stromy v případě pádu nezničily moji zahradu, a nepoškodily tak můj dům,” napsal muž.

Jak dále zmínil, pozemek nyní vlastní soused, který nemovitost i se stromy od předchozího majitele koupil.

„Na mou žádost o jejich odstranění argumentuje, že je nezasadil, a proto za ně neodpovídá. Kdyby došlo k pádu stromů při vichřici, mohu po něm žádat náhradu škody?” požádal o radu čtenář.

Právník: Vlastnictví zavazuje

Redakce požádala o odpověď právníka Jana Dubenského.

„Vlastnictví zavazuje, a argumentace vašeho souseda, že stromy nezasadil, je proto naprosto lichá. Vztahy mezi sousedními vlastníky pozemků řeší občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění), který v ustanovení § 1013 řeší omezující opatření k ochraně vlastnických práv sousedů,” uvedl právník.

Jak dále dodal, musí se podle zákona vlastník zdržet všeho, co působí na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.

„Další ustanovení citovaného zákona pak upravuje režim zasahování stromů na sousední pozemek tak, že pokud neučiní vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, úpravu větví, případně kořenů, přesahujících na sousední pozemek, může tak soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době učinit sám, a to pokud mu to působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu,” doplnil Dubenský.

Záleží, co bylo příčinou pádu stromu

V případě, že by se majitelé sousedních pozemků na vhodné úpravě sousedských vztahů nedohodli, může ji nařídit soud na návrh dotčeného vlastníka. Mohl by i nařídit odstranění stromů na hranici pozemků.

„Při řešení případné náhrady škody na majetku souseda při pádu stromu je třeba rozlišovat případ, kdy je strom ve špatném stavu a hrozí jeho pád a vlastník pozemku tuto situaci neřeší a strom neodstraní, od případu, kdy jde o zásah vyšší moci (nebývale silné vichřice), kdy i zdravý strom v dobré kondici podlehne náporu větru. V tomto případě chybí zavinění vlastníka stromu jako podmínka možné náhrady škody. Takový případ je možné řešit pojištěním potenciálně ohroženého vlastníka,” upozornil Dubenský.

Deja una respuesta

Tu dirección de correo electrónico no será publicada. Los campos obligatorios están marcados con *