Dlouhé fronty u pokladen má rád málokdo, dvě pětiny Čechů se do nich ani nezařadí a vydají se rovnou k samoobslužné pokladně. Když už si do nich stoupnout musí, nejdříve zhodnotí obsahy vozíků ostatních a zvolí vhodnou řadu, kde nejspíš stráví nejméně času.

Na chování Čechů v nákupních frontách se zaměřil letní průzkum společnosti Mastercard.

Hlavně ušetřit čas

Ukázal, že pro nakupující je nejdůležitější hlavně úspora času, který musí v obchodech strávit, proto před dlouhou frontou u standardních pokladen dva z pěti oslovených raději zvolí pokladnu, kde se tzv. obslouží sami.

Češi se také při nakupování v supermarketu snaží odhadnout velikost nákupů jednotlivých zákazníků v různých frontách. K pokladně, kde mají lidé nejmenší nákupy, by bez zaváhání zamířilo 44 procent lidí. Pokud je u pokladny uvedeno, že nepřijímá karty, ale pouze hotovost, obloukem se jí vyhne více než třetina (37 procent) respondentů.

Zdržování při placení Čechy vytáčí

„To bude na dlouho.“, „Mohl to mít připravené.“, „Plať kartou!“ – to jsou jedny z myšlenek, které lidi ve frontách napadají, když zákazníkovi před nimi trvá placení nákupu extrémně dlouho. Zdlouhavé přepočítávání mincí spolehlivě vytočí naprostou většinu lidí.

Frontu v obchodě však musíme často stát nejen u pokladen. Více než dvě pětiny Čechů pak nesnášejí, když nakupující, který je na řadě, nemá dopředu vybráno azdržuje tak ostatní. Zhruba stejný počet lidí nese s nelibostí, když si lidé berou velkou objednávku i pro ostatní, kteří ve frontě nestojí.

Naštvaní bývají nakupující i na obsluhu, více než čtvrtina lidí vnímá negativně, když vyřízení objednávky jí zabere hodně času.

Ale umíme být i klidní a bezkonfliktní, každý pátý oslovený v průzkumu uvedl, že ho ve frontě nevytočí vůbec nic.

Hlavně bezkontaktně

Placení kartou již v Česku převzalo nadvládu nad platbami hotovostí. Například nedávný průzkum Česká bankovní asociace ukázal, že platbu debetní kartou upřednostňuje sedm z deseti Čechů. Bezhotovostním transakcím dominuje pak bezkontaktní technologie, kterou upřednostňují čtyři pětiny populace.

Také průzkum Mastercard ukázal oblibu bezkontaktních plateb, které byly v Česku zavedeny před deseti lety. Češi oceňují především rychlost (98 procent) a dvě třetiny je považují za bezpečnější.

Zajímavostí také je, že při platbě jízdenek v městské hromadné dopravě preferuje bezkontaktní platbu 62 procent respondentů (40 procent platební kartou a 22 procent mobilním telefonem).

Platbu kartou Češi hojně využívají i v případě restaurací a barů (73 procent), ale i při drobných útratách na tuzemských výletech (62 procent) nebo za parkovné (53 procent).

„Pro každého z nás je čas velmi cennou komoditou a určitě ho rádi trávíme jinak než ve frontách. Oproti dřívějším dobám, kdy nakupující ve frontách rozčilovala platba kartou, se situace po deseti letech bezkontaktních plateb otočila, a naopak emoce zdvihá primárně právě zdlouhavé přepočítávání hotovosti. Bezkontaktní platby nabízejí nejen úsporu času, ale i pohodlné a bezpečné řešení,” uvedl Michal Čarný ze společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Češi se neradi stěhují, za život v průměru jen třikrát

Češi rozhodně nepaří mezi národy, které se během života i několikrát stěhují za prací či třeba kvůli partnerovi. V průměru tak činí jen třikrát. I tak se ale každoročně v Česku stěhuje čtvrt milionu lidí. Nejčastějí míří do Prahy, v posledních letech i do Plzeňského kraje

Raději vyhořet než se dvakrát stěhovat. Tímto známým rčením se v Česku řídí mnozí z nás, na rozdíl třeba od Američanů či Kanaďanů, kteří mění bydliště pomalu každou chvíli – v průměru zhruba 12krát za život.

To my, Češi, se stěhujeme většinou jen třikrát, především pak v případech, kdy se nám zásadním způsobem mění životní podmínky. Poprvé to bývá nejčastěji při odchodu z domova do tzv. startovacího bydlení, podruhé, když se chystají žít partnerský život, a potřetí, když se jim začíná rozrůstat rodina. Na rozdíl od mnohých jiných národů je to dáno mimo jiné i tím, že Češi nemovitosti častěji vlastní, než si je pronajímají.

„V současné době bydlí ve vlastním osm z deseti Čechů. Pouze pětina si bydlení pronajímá. To je výrazně více, než je průměr Evropské unie, kde je tento poměr 70 ku 30 ve prospěch vlastního bydlení,” uvedl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).

Nejvíc majitelů nemovitostí je podle jeho dalšího vyjádření v Rumunsku, zde vlastní byt či dům 96 procent populace. Naopak nejméně majitelů je v Německu. Zde vlastní nemovitost každý druhý a každý druhý si ji pronajímá.

Největší poptávka v Praze

Česko v posledním roce zachvátila realitní horečka a Češi nakupují nemovitosti jako diví, připomněl Šedivý. A i když ceny nemovitostí pokračují ve svém růstu, dá se předpokládat, že počet vlastníků nemovitostí se oproti těm, kteří si je pronajímají, spíše zvýší.

Zájem o koupi nemovitostí je znát i na hypotečním trhu, stejně tak na trhu s úvěry od stavebních spořitelen. V prvním pololetí si Češi vzali hypotéky za 224 miliard korun, což ještě nedávno byl objem za celý rok. Úspěšné jsou v úvěrování klientů letos i stavební spořitelny, za prvních pět měsíců poskytly úvěry za 44,1 miliardy korun, což v meziročním srovnání představuje nárůst 72 procent. Úvěry na rekonstrukce a modernizace bydlení z toho tvoří obvykle kolem 40 procent.

Tradičně je největší poptávka po nemovitostech v Praze, kam se také Češi nejvíce stěhují.

„Nicméně v poslední době se stále častěji setkáváme, především u mladší generace, s tím, že si vzhledem k vysokým cenám často hledají bydlení mimo Prahu a za prací do hlavního města pak třeba hodinu denně dojíždějí,” doplnil Šedivý.

Dalším trendem, který zvyšuje dostupnost pořízení vlastního bydlení, jsou přestavby a rekonstrukce nebytových prostor, jako jsou garáže, na obytné místnosti nebo přístavby či půdní vestavby.

Neomezená dovolená už není tabu

Poměry na pracovním trhu se mění. Manažeři zjistili, že zaměstnanci jsou schopni pracovat z domova, sami si rozvrhnout pracovní náplň dne nebo si ji flexibilně přizpůsobit. Produktivita práce přitom neklesá a mnozí pracovníci jsou spokojenější. Firmy si uvědomují, jaké výhody jim z toho plynou, a lákají zaměstnance na nové benefity.

Mezi ty standardní patří takzvané sick days (zdravotní volno bez potvrzení lékaře), pět týdnů dovolené nebo flexibilní pracovní doba. Méně obvyklá je neomezená dovolená. Tento zdánlivě nedosažitelný benefit, který vede ke spokojenosti zaměstnanců, se postupně rozmáhá i v Česku.

Neomezené volno je založeno na předpokladu, že zodpovědný zaměstnanec ví, kdy už je neproduktivní a potřebuje odpočinek. A zaměstnavatel mu jej dopřeje. Mezi progresivnější firmy u nás, které tento koncept již zavedly a mají s ním dobrou zkušenost, patří společnost Welcome to the Jungle.

„Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je pro nás důležitá a je zásadní pro dlouhodobou udržitelnost práce, na níž si zakládáme. Pokud je zaměstnanec přepracovaný, je lepší, aby si vzal tolik volna, kolik potřebuje k regeneraci. Odpočatý zaměstnanec se snadněji vyhne chybám, cítí se lépe a v důsledku toho i pracuje efektivněji,“ říká ředitel společnosti Jan Klusoň.

Skeptika okamžitě napadne, že s takovým přístupem do práce nemusí přijít nikdo, ale ve zmíněné firmě mají s tímto konceptem dobré zkušenosti. „Vše je založeno na důvěře. Chceme se chovat k zaměstnancům jako k dospělým – nutno dodat, že takový přístup zahrnuje dostatečnou a otevřenou komunikaci. Je třeba se vždy domluvit, aby se nestalo, že do práce nepřijde půlka týmu. Nám to funguje už šestým rokem,“ popisuje Klusoň.

Hodí se pro malé i velké firmy

Koncept neomezené dovolené se osvědčil v menších firmách, kde se lidé dobře znají a snadno se domluví. Pocit osobní zodpovědnosti, vztahy s kolegy, to vše napomáhá snadnému dorozumění.

Ale co když jde o firmu větší? Pro někoho může být překvapivé, že se tento přístup osvědčil i ve velkých organizacích. Již několik let svým zaměstnancům nabízejí neomezenou dovolenou globální firmy jako LinkedIn nebo Netflix.

Mezi velké firmy, jež se staly průkopníky v Česku, patří například pojišťovna Direct nebo dodavatel interiérů Eyelevel (nyní HH Global Czechia). Byť je v českém prostředí neomezené volno stále spíše výjimečnou záležitostí, mezi zaměstnanci je o tento typ benefitu velký zájem. Podle jarního průzkumu společnosti Welcome to the Jungle by neomezenou dovolenou uvítalo až 57 procent Čechů.

Změna je možná

Pandemie ukázala, že je možná i relativně radikální změna pracovního režimu a firmy se dokážou přizpůsobit. Například ještě v roce 2019 podle dat projektu Evropa v datech pracovala z domova jen čtyři procenta Čechů. Oproti tomu na jaře 2021 už z domova pracovaly téměř dvě pětiny (37 procent) Čechů.

Myšlenka neomezeného volna je sice stále ještě pro mnoho podniků utopistickou představou, není ale vyloučeno, že se v budoucnu stane běžným benefitem.

Neomezené volno pochopitelně není univerzálním řešením pro všechna odvětví a pracovní pozice. Nejsnáze ho využijí zaměstnanci v kancelářích, kteří nejsou příliš závislí na pracovní době jiných firem nebo institucí. Naopak u profesí, jež závisí na vnějších faktorech, jako jsou nepřetržitý provoz nebo technologické lhůty, může být zavedení neomezené dovolené složitější.

„Zavedení neomezené dovolené a její pozitiva i negativa momentálně v Monstarlabu analyzujeme. Líbí se nám modernost tohoto benefitu a větší možnost svobody, která vede ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Zatím jsme jej nicméně nezavedli, protože je podmíněn dokončením zadaných úkolů a v důsledku velkého množství práce by mohlo dojít k tomu, že si lidé vyberou ještě méně volna než při standardních čtyřech týdnech dovolené,“ říká Dominik Hádl, ředitel technologické společnosti Monstarlab.

Deja una respuesta

Tu dirección de correo electrónico no será publicada. Los campos obligatorios están marcados con *